Nechal jsem vcera dat o zub mensi pastorek - misto 16ti zubu 15. Je to to same jako ubrat 3 zuby na rozete. Zrovna prselo, takze jsem to moc nevyzkousel, ale nejake poznatky prece. Na dvojku muzu jet 20km/hod, na trojku 40 km/hod. Pred tim to bylo o kvalt niz, coz ve meste jezdit na jednicku neni moc pohodlne. Zatimco driv uz 4 tis otacek bylo trapeni motoru najednou si necha libit 3tis otacek bez protestu. Super!
Nastesti se nepotvrdilo, ze pujde na zadni i na dvojku jen plynem. Jednicku jsem takhle prudce zatim nezkousel. Jezdit po zadnim nechci. Po diskuzich na internetu jsem se bal, ze ze servisu vyjedu po zadnim.
Dokonce jsem prestal motor vytacet az do omezovace. Asi jsem prilis bojacny a teprve si opatrne zvykam. Tedy prestal... dostal jsem se tam jen jednou, jinak jsem radil vcas.
Skoro vubec se nedivam na televizi. Skoro, ne vubec, protoze nekdy ano a kdyz ano, tak mi to vetsinou zaujme tak, ze si o tom pisu. Jako dneska.
Zpravy vecerni hlavni. Krasna, prekrasna, pohadkova slecna, princezna jak z obrazku. Prednasela takovym zpusobem, ze jsem ani nevnimala, co rika. A to jsem zena vetsinova. Mohla rikat cokoli a nedokazala jsem se soustredit na jeji slova, celou dobu jsem myslela na jeji rasy. Na to, jestli a jak moc jsou umele. A pak najednou strih a zabery ze zeme, kde je tolik bolesti. Ten kontrast. Nebudu to tu licit podrobne, nemam na to. Je to tam moc hrozne.
Jak to berou lide, kteri se divaji na zpravy na te televizni stanici denne? Desi je ten zpusob? Vnimaji to? Jsou otupeli? Pochybuju, ze je to rozhodi a dotyka se jich to tolik jako me jeste ted, protoze takove rozhazovani psychiky dennodenne, to by asi neslo. Nevim. A horsi je, ze nevim, co s tim.
9:00
Vcerejsi den byl naprosta katastrofa, asi jeden z nejhorsich dni letosniho roku. Diky snaze meho mileho se to nakonec vecer prece jen zlomilo a ja ucinila rozhodnuti. Dnes budu mit klidny den, nic me nenastve!
No, je to tezsi nez se zda.. snazim se na to soustredit a diky tomu mi doslo, kolikrat se v beznem dni stihnu jen behem rana rozcilit. Zaspala jsem o 10 minut a ranni program byl rozhozen – jindy bych soptila. V metru hrozilo, ze si proti mne sedne nevzhledny nevabny jedinec – uz mi stoupal krevni tlak. Nastesti si sedl jinam. Po prijezdu na misto urceni nebylo mozne odfiltrovat lidi kolem hudbou a na schodech me svou pritomnosti velmi obtezoval halekajici hulvat. A po prichodu do prace jsem malem zacala lamat moje vztek-paratka nad clankem o tom, jak romove zadaji odskodneni za rasove motivovany utok.
U kazde te situace jsem si (k memu prekvapeni) vcas dokazala uvedomit, ze se "nastvavam", a pekne jsem to stopla. Ale to vedomi je zvlastni, nebylo jeste ani 8 hodin a ja bych se uz 4x rozzurila. To mozna neni uplne zdrave.
Nechal jsem vcera dat o zub mensi pastorek - misto 16ti zubu 15. Je to to same jako ubrat 3 zuby na rozete. Zrovna prselo, takze jsem to moc nevyzkousel, ale nejake poznatky prece. Na dvojku muzu jet 20km/hod, na trojku 40 km/hod. Pred tim to bylo o kvalt niz, coz ve meste jezdit na jednicku neni moc pohodlne. Zatimco driv uz 4 tis otacek bylo trapeni motoru najednou si necha libit 3tis otacek bez protestu. Super!
Nastesti se nepotvrdilo, ze pujde na zadni i na dvojku jen plynem. Jednicku jsem takhle prudce zatim nezkousel. Jezdit po zadnim nechci. Po diskuzich na internetu jsem se bal, ze ze servisu vyjedu po zadnim.
Dokonce jsem prestal motor vytacet az do omezovace. Asi jsem prilis bojacny a teprve si opatrne zvykam. Tedy prestal... dostal jsem se tam jen jednou, jinak jsem radil vcas.
"Tak co? Povidej vypravej prehanej." horela nedockavosti Denisa. "Spali jste spolu, nespali jste spolu? Spali jste spolu dvakrat?" Musela jsem se smat. "Nespali jsme spolu. Dali jsme si mozna tak pusu. nic se nestalo. Pak jsem usnula." usklibla jsem se. "Vic informaci"" porucila si Denca. "Rano, kdyz jsem se vzbudila, byl pryc. Jsem rada, ze jsem s nim nic nemela, vem si jak bych se potom cejtila." Moje kamaradka chapave prikyvla. "A co dal, uvidite se, pujdete na rande? Sakra vy byste se k sobe tak hodili." "Vubec o tom nepremejslej, neuvidime, a nepujdeme. Konec smitec. Co se stalo na chate, zustane na chate." "Kdyz ja bych tak chtela, aby sis nasla konecne nekoho hodnyho." snila Denca dal. "Brouku, potrebujes mit vlastni vztah, abys do nej netlacila ostatni." mrkla jsem na ni. "To jsem ti chtela rict." vzpomnela si, " Na chate jsme s Patrikem usinali vedle sebe. Ale on na me nic nezkusil." "A to je spatne?" vyhrkla jsem prekvapene. Stale pro me nebylo uplne normalni mit neco s klukem jen tak, jakoze proc ne. "Nerikam ze spatne" opacila "proste to bylo divny. Mohl, ale neudelal to. Premejslela jsem o tom, je to hezkej kluk, takovej by se mi libil." "Brzdi brzdi! Nepremejslej nad Patou a mysli na Matese." Denca byla zlaticko, ale jeji schopnost zamilovat se jsem nikdy nepochopila. Byla tim typem holky, co si nevybiral. Vzdy cekala, az si nekdo vybere ji a do nej se bezhlave zamilovala. V tomhle prpipade by stacilo, aby ji Patrik dal pred spanim pusu a nedopadlo by to dobre. "Nebudu, protoze ted ses hlavnim tematem ty a tvuj vztah." zubila se na me. "Moje mila Denisko, tak naposledy. Ja nemam zadnej vztah, s tim klukem nechci bejt spojovana. Bylo to proste z opilosti, ja nikoho nehledam. Jsem i rada, ze odesel driv, aspon nas nikdo nevidel a nebude to resit. Protoze neni co." Nekde uprostred moji vety Denca zrudla. Chytila me za kridlo: "Pojd, vyzvedneme Karolinu."
Jednou z mnoha vedeckych internetovych komunit je GLORIA Project (zkratka z anglickych slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array"). GLORIA bude prvni siti robotickych dalekohledu s volnym pristupem na svete. Pomoci weboveho rozhrani umozni uzivatelum pozorovat s robotickymi dalekohledy nebo analyzovat ziskana data jinych uzivatelu. V soucasne dobe nabizi svym uzivatelum zucastnit se expedice za sledovanim polarni zare v Gronsku. V ramci expedice Shelios 2013 muzete v obdobi od 24. do 29. srpna pozorovat v pohodli domova videoprenosy z jizni casti Gronska.
V souvislosti s maximem slunecni aktivity a ocekavanym prepolovanim magnetickeho pole Slunce se zvysuje intenzita slunecniho vetru. Cast elektricky nabitych castic (protony, elektrony, castice alfa), ktere je tvori, je pri svem letu vesmirem zachycena zemskym magnetickym polem a po spiralach stacena k zemskym polum. Zde interaguji s atmosferou a vznika polarni zare. Idealnim mistem pro letosni pozorovani polarni zare je prave oblast jizniho Gronska.
Skoro vubec se nedivam na televizi. Skoro, ne vubec, protoze nekdy ano a kdyz ano, tak mi to vetsinou zaujme tak, ze si o tom pisu. Jako dneska.
Zpravy vecerni hlavni. Krasna, prekrasna, pohadkova slecna, princezna jak z obrazku. Prednasela takovym zpusobem, ze jsem ani nevnimala, co rika. A to jsem zena vetsinova. Mohla rikat cokoli a nedokazala jsem se soustredit na jeji slova, celou dobu jsem myslela na jeji rasy. Na to, jestli a jak moc jsou umele. A pak najednou strih a zabery ze zeme, kde je tolik bolesti. Ten kontrast. Nebudu to tu licit podrobne, nemam na to. Je to tam moc hrozne.
Jak to berou lide, kteri se divaji na zpravy na te televizni stanici denne? Desi je ten zpusob? Vnimaji to? Jsou otupeli? Pochybuju, ze je to rozhodi a dotyka se jich to tolik jako me jeste ted, protoze takove rozhazovani psychiky dennodenne, to by asi neslo. Nevim. A horsi je, ze nevim, co s tim.
Ona zapichne klacek a ten roste, zaslechnu obcas, a musim se pousmat. Oho, zas tak snadne to neni, i kdyz je to jako sazka v loterii - ma snaha vyhraje, nebo prohraje ? A tak jak mnozi v sazkach pokuseji svoje stesti, tak i ja se pokousim o vyhru. A kdyz jsem uspesna, zadne tisice, zadne miliony - jen kdyz se kdejaka vetvicka zazelena, jen kdyz vyklici nezname seminko, to je pak ta moje vyhra ! A verte, radost mam velikou, a nikdo mi nezavidi, ze jsem k uspechu tak lehce prisla....
Mam dilema, kam s nim... Tedy s timto stromeckem, asi jsem se tu uz nekdy o nem take zminila
Sedely jsme v cukrarne. Holky si daly kafe a nejaky zakusek. Ja ale kafe nepiju, tak jsem si dala zmrzlinovy pohar. Mnam. Holky zacaly resit moje narozeniny. Mam je sice az 1. rijna, ale oni to resi uz ted. No, resi spis tu party co chteji usporadat. Mela by byt u me doma. Nemusim si najimat club, protoze dum mame velky. Rodice v tu dobu pojedou do Parize a oslavi tam dvacate vyroci svadby.
Podle toho co tady holky rikaji tam bude prinejmensi cela skola.
"Holky nemyslit,e ze tam tech lidi bude nejak moc?" zeptala jsem se jich.
"Ne, jen... Mozna mas pravdu. To by jsme se do toho vaseho mega domu nevesli a to je fakt ohromnej. Musime seskrtat seznam." Zamyslela se Cherry.
"Vy uz mate i seznam? Vzdyt je to az za mesic." zeptala jsem se jich udivene.
"Nojo, ale budeme ho muset zmenit. Uz jsem s Holly vybrala i Dj. Ale jeste jsme se ho nezeptali, jestli bude moct." Zacala panikarit Mich.
"Mich, halo. Je to az za mesic." Zacala jsem ji mavat rukou pred oblicejem.
Dohadovali jsme se tam asi hodinu o oslave, ktera bude koncem zari. Nevim proc to tak resi. Ale mozna bych se taky mela zacit vic starat. No, promyslim si to zitra ve skole az se zase budu nudit.